Předesílám, že použití záblesků v exteriéru není nezbytné a že rád fotím venku i bez nich, protože sluneční světlo dokáže dát fotografii tu nejúžasnější neopakovatelnou atmosféru, kterou se blesky, generátory a všemožným příslušenstvím snažíme jen neuměle imitovat. Ovšem protože slunce není vždy tam, kde potřebujeme, či v potřebné intenzitě a v době kdy potřebujeme fotit, je při profesionálním focení osvojení techniky práce s umělým osvětlením velice důležité.
Ideálním příkladem použití záblesku v exteriéru je kombinace slunečního světla a bateriového generátoru. Na fotografii níže vlevo vidíme modelku a v pozadí za ní kouzelný západ slunce, bohužel protože je fotografie pořízena bez dosvícení bleskem tak je z modelky v podstatě jen čená silueta a záběr rozhodně nemůžeme označit jako povedený. Na druhou stranu i se siluetou modelky se dá kreaticně pracovat, například při následném převodu barev na B/W viz fotografieníže v pravo, ale v takovém případě jsme v možnostech tvorby výrazně omezeni a například svatební, či fashion fotografie se tímto způsobem vytvořit v podstatě nedá. Určitě můžeme použít delší čas a nižší clonu, aby modelka byla nasvícena optimálně, ale tím se dostaneme do druhého extrému, že sice máme krásně vyfocený model a za ním přepálené bledé pozadí, které rozhodně fotografii nedodá atmosféru, kterou by jsme u moře chtěli zachytit. Jistě můžeme namítnout, že se nemá fotit proti slunci – ano a můžeme pak fotit bez blesku i sluníce v pozadí a vytvořit tím tuctové dovolenkové fotky, které nezaujmou. A právě proto je v takovém případě vhodné dosvítit záběr zábleskovým světlem, tak aby optimálně nasvícená modelka vynikla a zároveň jsme za ní zachytili atmosféru zapadajícího slunce viz úvodní fotografie.
Vhodný výkon zábleskového světla.
Při fotografování venku v podstatě platí: Čím silnější zábleskové světlo- tím lépe. Jde o to, že vyšší výkon záblesku nám poskytuje možnost využití při vyšších clonových číslech a tím umožňuje zachytit sluncem nasvícené pozadí za modelem v sytých barvách. Čím je slunce na pozadí intenzívnější, tím vyšší clonu a sílu záblesku musíme použít. Pokud máme k dispozici jen slabý záblesk, musíme počkat než intenzita slunečního světla klesne natolik, abychom dokázali model dosvítit – silnější zábleskové světlo nám naopak poskytuje možnost fotografovat při intenzímvnějším slunečním světla a můžeme tedy začít s focením dříve a máme na projekt více času. Se slabším zábleskovým světlem se také často dostaneme do situace, že nemůžeme světlo umístit dost daleko od modelu, tak abychom ho celý ideálně nasvítili. V tom případě můžeme fotit jen víceméně polo-celek, či fotografie u kterých nevadí výrazný úbytek světla směrem ke spodní části fotografie. Pro zajímavost úvodní fotografie je pořízena s bateriovým generátorem Photon Europe DC-600 Ws při polovičním výkonu (na tento výkon zařízení vydrží cca. 800 záblesků).
Jaký výkon umělého osvětlení tedy při focení v exteriéru zvolit?
K dispozici máme: trvalá světla, bateriové generátory a systémové blesky
- Trvalá světla tvz. Daylight – na focení venku se nehodí, většilou jsou tak slabá, že se na fotografii v podstatě vůbec neprojeví.
- Systémové blesky (doporučuji co nejvýkonější) – s bateriovým generátorům sice výkonem nemohou konkurovat a nedají se s nimi pořídit tak efektní fotografie, ale mají nesporné výhody v mobilitě a snadné přenositelnosti, tak jim věnuji celou další kapitolu.
- Záblesková světla do 300Ws se na focení venku v podstatě také nehodí, protože mají příliš nízkou intenzitu (dá se s nimi v podstatě fotit jen ve stínu, nebo těsně před západem slunce, ale ne na přímém slunečním světle) a postrádají výhody systémových blesků.
- Bateriové generátory okolo 600 Ws – ty mohu na focení v exteriéru určitě doporučit, s tímto výkonem už se bez problému nechá fotit model se západem slunce v pozadí, nebo reportážní a užitná fotografie – např. svatby, fashion a podobné záležitosti za plného denního světla v jakékoliv denní době.
- Bateriové generátory nad 1200 Ws bych doporučil pro profesionální použití, nebo pro fotografy, kteří chtějí mít možnost kdykoliv ovlivnit atmosféru fotografie. Silný výkon nám umožní použití tak vysokých clonových číslech že i v brzkém odpoledni můžeme vytvořit syté, prokreslené dramatické pozadí, na které by jsme si museli se slabším generátorem pár hodin počkat.
Důležitá věc – změkčení záblesku. Pokud k dosvícení modelu použijeme jen zdroj zábleskového světla bez jakéhokoliv difuzoru, bude světlo natolik tvrdé, že často nebude korespondovat s charakterem světla na zbytku fotografie, což nemusí vůbec vypadat dobře, navíc může dojít místy až k přepálení částí modelu. Abychom docílili kvalitní fotografii je tedy vhodné použítke změkčení záblesku vhodný difuzor. Jednou z možností je změkčení záblesku pomocí studiového děštníku, který nezabere moc místa, snadno se transportuje a proto je při fotografování v exteriéru často používán. U studiových deštníků rozlišujeme několik základních typů:
- bílý difúzní deštník - nechá se využít buď tak, že bleskáme přímo přes tento deštník na fotografovaný objekt. Tímto způsobem světlo změkčíme, ne sice tak výrazně jako např. softboxem a také za cenu menší ztráty výkonu (část světla se od deštníku odrazí zpět). Druhá možnost použití difúzního deštíku je opačná. Záblesk nasměrujeme opačným směrem od fotografovaného objektu, na který dopadá v tomto případě pouze světlo odražené od vnitřku deštníku. Tímto způsobem docílíme daleko výraznějšího změkčení záblesku, bohužel za cenu velké ztráty na jeho intenzitě. Tip: pokud záblesk směřuje přes bílý difůzní deštník na čistě bílou zeď a odražené světlo od zdi pak nasvítí model, dosáhneme dokonalé difúze při minimální ztrátě výkonu.
Všechny další deštníky jsou odrazové. Dělí se na dva druhy: jednovrstvé a dvouvrstvé. Jednovrstvé jsou z jednoduché látky, na jejíž vnitřní straně je nanesena odrazová vrstva (bílá, stříbrná, nebo zlatá) - jsou levnější, ale propustí část záblesku, což o něco sníží jeho výkon a částečně při fotografování mohou tímto propuštěným světlem oslepovat fotografa, či produkční tým (nikoliv však výrazně). Dvouvrstvé deštníky jsou dražší a sestávají z vrchní černé látky, která by neměla propustit záblesk a z vnitřní látky s odrazovou vrstvou (opět bílá, stříbrná, nebo zlatá). - bílý odrazový deštník - použijeme ho tak, že záblesk nasměrujeme opačným směrem od fotografovaného objektu, na který dopadá v tomto případě pouze světlo odražené od bílého vnitřku deštníku. Světlo změkčené tímto způsobem je ideální k nasvícení portrétů – styl beauty (zvláště pokud chcete dosáhnout zjemnění menších defektů na pleti fotografovaného modelu a pod.), nebo některých produktů.
- stříbrný odrazový deštník - slouží k dosažení chladného tónu fotografie. Používá se stejným způsobem - záblesk nasměrujeme opačným směrem od fotografovaného objektu, na který dopadá v tomto případě pouze světlo odražené od stříbrného vnitřku deštníku. Používáme ho, když chceme fotografii dodat ostrý "kovový nádech" uplatnění má při fashion fotografii a také při portrétu, např. pokud máme model se zajímavým vrásčitým obličejem, nebo jinými charakteristickými rysy, které tímto kovovým tónem ještě zdůrazníme.
- zlatý odrazový deštník - používá se obdobným způsobem, jako stříbrný, jen s tím rozdílem, že jeho použitím zabarvujeme fotografii do teplých tónů. Je vhodný například ,když fotografujeme při západu slunce, kdy jsou paprsky zabarvené do zlatavých barev, s oblibou ho fotografové používají i při fotografování ve stylu playboy.
- Osobně nejraději používám dvouvrstvý profesionální deštník, který má spodní bílou difúzní vrstvu a přes ní se převléká vrstva odrazová stříbrná a nechá se s ním docílit efektu, že každá část fotografie je nasvícena jinou intenzitou.
Ještě sofistikovanější pomůckou pro změkčení zábleskového světla jsou softboxy, které umožňují preciznější práci s kresbou stínů a tím nám dávají možnost více ovlivnit finální atmosféru fotografie, což uvítáme například u portrétů, kde klademe důraz na každý detail.
Pokud pracujeme s bateriovým generátorem, který má zábleskové hlavy s bajonetem, tak jsou pro použití v exteriéru nejlepší softboxy třídy K z nabídky Photon Europe, vybavené deštníkovým sklápěcím mechanismem, které se dají snadno během necelé minuty rozložit i složit a tím výrazně usnadňují transport na lokaci. Výběru vhodné velikosti a tvaru softboxu se budu podrobněji věnovat v některém z dalších článků. Pokud používáme k dosvícení modelu v exteriéru systémový blesk, tak mohu vřele doporučit Magic soxtbox, který je nejoblíbenějším příslušenstvím pro změkčení externích blesků.
Systémový blesk v.s. Bateriový generátor
Systémový blesky má většina fotografů, proto při prvním focení v exteriéru většina z nás sáhne pravděpodobně po něm. Výhodou je především, že je malý, lehký a skladný. Nevýhodou naopak nižší výkon oproti bateriovým generátorům, to že se nám občas aktivuje v nejnevhodnější chvíli sleep mod, nebo se blesk „kousne“ a musíme ho běžet restartovat (jak u kterého blesku, najdou se v tomto směru i zcela bezproblémové), pomalejší dobíjení při stejné síle záblesků a nutnost měnit baterie – (tyto dvě nevýhody se dají eliminovat použitím battery packu pro systémový blesk, který pro tento typ focení vřele doporučuji). Také se stane že blesk občas nebleskne díky slabým bateriím v odpalovači a podobně. Také musíme počítat s tím, že systémový blesk je konstruován pro použití na fotoaparátu a není tak odolný na mechanické opotřebení jako zábleskové hlavy bateriových generátorů, také na rozdíl od nich pravděpodobně nepřežije pád na zem apod. …
Nejvíc omezující při práci je poměrně nízký výkon, ostatní nevýhody pouze snižují komfort práce. V praxi to znamená, že se např. na 70% soustředíme na vytvoření fotografie a z 30-ti% řešíme technické problémy s provozem blesku (někdo to může mít tak vychytané, že mu vše funguje vždy na 100% , ale mě se to bohužel v praxi zatím nepoštěstilo). Potom se může stát, že nám uteče něco podstatného a když pak fotky upravujeme na počítači, sami sobě vyčítáme, jak jsme mohli opomenout to, či ono, bohužel často jen pro to, že jsme řešili nefunkční techniku místo fotografie.
Se systémovým bleskem tedy neuděláme záběry s tak krásně vybarvenými západy slunce jako na předchozí fotografii, ale můžeme je použít tak kde na nepřesvíceném pozadí potřebujeme více nasvítit model, abychom na něj upoutali pozornost, jak např, na fotografii u bazénu níže (ta na výšku) Kde je použitý systémový blesk se směrným číslem 40GN na plný výkon s nasazeným magic softboxem.
Ovšem při focení jsme museli s každým záběrem čekat, než slunce zakryje mrak, na přímém slunci se efekt blesku už skoro ani neprojevil. Ovšem musíme vzít v úvahu, že fotografování v Karibiku je podstatně náročnější na intenzitu blesku, pokud fotografujeme v místních podmínkách, kde je intenzita slunečního světla nižší, pak se nám možnosti rozsahu použití systémového blesku výrazně rozšiřují.
.jpg)
Jěště poznámka ke srovnávání výkonů blesků. U silnějších verzí systémových blesků je obvykle udáváno směrné číslo okolo GN40, stejně jako u zábleskových světel s výkonem kolem 150 Ws, které mají také směrné číslo GN40. Znamená to tedy že je výkon systémového blesku srovnatelný se zábleskovým světlem? Kdo to zkoušel porovnat někdy v praxi, tak určitě bez váhání odpoví, že ani náhodou a má pravdu. Směrné číslo GN se totiž uvádí v přepočtu na steradián (jednotka steradián je definována jako prostorový úhel, který vymezí ze středu na jednotkové kouli jednotkovou plochu /nebo na kouli o poloměru r plochu r²/. Steradián je z fyzikálního pohledu bezrozměrná jednotka). A protože plocha do které vyzařuje zábleskové světlo je mnohonásobně větší než plocha, do které je vyzařován výkon systémového blesku, dopadne vzájemné porovnání výkonů ve stejném poměru. Nechá se to otestovat i běžným flashmetrem, zvláště je důležité vzít v potaz že výkon systémového blesku směrem od středu (osy) strmě klesá, ale u zábleskového světla lze při zvolení vhodného příslušenství a úhlu nasvítit i celou postavu v podstatě stejnou intenzitou světla.
Pokud si pro focení venku teprve chcete nějaké vybavení pořídit a vaše volba padla na systémový blesk tak je ideální co nejvyšší výkon, pokud nechcete fotit reportáž, tak stačí klidně i levnější provedení bez TTL, k němu je potřeba radiový odpalovač (existují také čidla s fotobuňkou, ale ty venku fungují velice špatně). Některé blesky mají infračervené systémy odpalování, ale ty venku v otevřeném prostoru také většinou nefungují na 100%, tak se vyplatí spíš ušetřit a koupit levnější provedení blesku a k němu radiový odpalovač (léta používám Photon TR-D6) . U radiových odpalovačů je nutno brát v potaz, že přijímač má poměrně velký odběr, takže baterie musí být kvalitní a hlavně se nesmí použít baterie dobíjecí. Dobíjecí baterie totiž mají napětí pouze 1,2 V místo obvyklých 1,5V, to znamená, že dodávají nižší napětí, než je potřeba a přijímač nefunguje správně.
K systémovému blesku je vhodné pořídit Magic softbox, který se nechá pomocí adaptéru nasadit i na běžný stativ k fotoaparátu, nebo se nechá koupit ve výhodném setu i se stativem (popř. I s odpalovačem). Pokud dáváte přednost difúzi pomocí studiového deštníku, tak doporučuji držák systémového blesku, který se dá opět nasadit na jakýkoliv stativ a snadno kombinovat s odpalovačem a jakýmkoliv studiovým deštníkem.
Pokud se nechystáte cíleně fotit reportážní fotografie a raději se věnujete kreativní umělecké tvorbě, či fashion, beauty a podobným stylům, tak nezapomeňte na blesku vypnout automatický režim TTL (E-TTL) – Jakákoliv automatická funkce totiž bude potlačovat vaše umělecké a profesní cíle a bude směrovat vaše fotografie k průměru.